Na paní MUDr. Horákovou jsem narazila díky knížečce její maminky, lékařky, „Jak ošetřovat křečové žíly“. Tento útlý spis (zakoupený v antikvariátě) velmi srozumitelně seznamuje se stavbou žilního systému a s žilním oběhem dolních končetin. Vysvětluje příčiny vzniku a důsledky chronické žilní nedostatečnosti. Především je však psána se zájmem o pacienta a snahou mu pomoci. Při čtení cítíte, že autorka říká méně než ve skutečnosti ví – nezahlcuje čtenáře nepodstatnými informacemi a zbytečně se neopakuje. Bonusem je kultivovaná čeština a půvabné vyjadřování. Po přečtení jsem zcela logicky chtěla zjistit více o autorce a narazila jsem na webové stránky jejích dcer (dvojčat), které obě navazují na celoživotní práci své maminky a rozvinuly její jedinečnou metodu “flebektomie dle Horákové”. Samotné čtyři celodenní zákroky byly opravdu náročné, a jak píše pan Pitra, nezbývá než to vydržet. Je skvělé, že zákrok probíhá bez narkózy a paní doktorka si s vámi po celou dobu povídá. Srší empatií a z každého jejího pohybu a úkonu je cítit láska k tomu, co dělá. Srozumitelně popisuje, co právě provádí, dokáže situaci odlehčit a vtipně komentovat – to vše nesmírně pomůže zákrok přečkat. Po operaci doslova seskočíte z operačního stolu a cítíte se fantasticky. Je však třeba důsledně dodržet celkem přísný pooperační režim, pravidelně chodit a nosit kompresní punčochy, o nichž se ve výše uvedené knížce píše: “Správně a dobře oblečená punčocha přináší nemocnému blahodárný pocit úlevy. Tento nemocný nemůže bez punčochy být, sám ji na lékaři vyžaduje a cítí se v ní bezpečný.” Děkuji paní doktorce za její pomoc, obětavost, trpělivost, lidský přístup (opravdu jsem po celou dobu, kdy jsem ležela na operačním stole, měla dojem, že jsem pro ni ten nejdůležitější člověk na světě, kterému je potřeba se 100% věnovat a zúročit všechny předchozí zkušenosti tak, abych se já cítila co nejlépe).
